dolni-rakousy-vlajka

Visegrád

dolni-rakousy-znak
mapa dolní rakousy

Visegrád

Významným turistickým cílem v ohbí Dunaje je VISEGRÁD (VYŠEHRAD), městečko ležící na pravém břehu řeky pod strmými svahy Vyšehradských vrchů, 24 km vých. Od Ostřihomu, resp. 42 km sev. od centra Budapešti. Je v něm tvůrčí a rekreační středisko spisovatelů. Převoz (autókomp) obstarává spojení do protilehlé obce Nagymaros.

Pro strategicky exponovanou polohu hrálo místo důležitou roli již za Římanů, ti v první třetině 4. stol. zřídili na návrší pevnost (kastel), pobořenou na přelomu 4. a 5. stol. Později se tu usadili Slované, kteří ještě v 9. a 10. stol. používali někdejší římský kastel a dali místu dnešní název. Po vpádu Mongolů (1241-1242) byla kolem r. 1250 zahájena výstavba Dolního hradu a později byl i Horní hrad nově vybudován svou rezidencí do Vyšehradu a dal část Dolního hradu upravit v gotický palác. V listopadu 1335 se tu konala politická i hospodářská jednání Karla Roberta s českým králem Janem Lucemburským, polským králem Kazimírem III. a několika knížaty (mj. byl při nich urovnán územní spor mezi Polskem a řádem německých rytířů).

Panorama s hradem Visegrad

Nástupci Karla Roberta sídlili opět v Budíně, Vyšehrad však zůstal letní rezidencí. Horní hrad byl dále opevňován, v jeho hlavní věži byly uherské korunovační klenoty (po r. 1370, kdy se Ludvík z Anjou stal také polským králem). Zikmund Lucemburský (kterého tu r. 1401 věznili uherští magnáti) zahájil přestavbu paláce, kterou dokončil ve druhé polovině 15. stol. Matyáš Korvín, honosná renesanční přestavba, na které se podíleli italští umělci a řemeslníci, si v ničem nezadala se soudobými sídly v Itálii jí podle zachovaného popisu mněl palác 350 místností. Turci se Vyšehradu zmocnili čtyřikrát (1529-1530,1543-1594 1605-1684 a 1685 až po tureckých válkách byl palác zcela v sutinách, zbytky pobořeného hradu dala r. 1702 strhnout vídeňská válečná rada. Archeologicky výzkum, zahájený r. 1872, přinesl již před druhou světovou válkou překvapivé výsledky, výkopy a rekonstrukční práce pokračovaly zvýšeným tempem po válce. Přesto nelze dosud odkrýt celý palác, neboť nad jeho částí stojí obytné domy. Rekonstrukce Horního hradu rovněž ještě není zcela dokončena.

Visegrád, Maďarsko Odkryté a restaurované části renesančního královského paláce (királyi palota) jsou přístupné domem č. 27 v úl. Fó utca, která je osou městečka. Nejpůsobivější částí paláce je arkádové nádvoří s osmibokou mramorovou kašnou a další nádvoří s tzv. lví kašnou.

V sev. okraji městečka byla z Dolního hradu (Alsóvár) rekonstruována šestiboká, 31 m vysoká obytná věž (13. stol.), která patřila k hlavním prvkům obranného systému (zdi silné 3,5 až 8 m), nesprávně se jí říká Šalamounova věž (Šalamontorony), ačkoli uherský král Šalamoun byl na Vyšehradě vězněn dvě stě let před postavením věže. Ve věži je Muzeum krále Matyáše (Matyáš Király Muzeum), v jejím okolí dvě brány (hradní a městská), válcová bašta při řece a hradba spojující Dolní hrad s Horním. Na rozhranní ulic Fó utca a Salamontorony utca stojí Matyášův pomník (Matyáš király szobor).

Kaple na dunajském břehu (kápolna, proti vchodu do paláce) a kostel (templom, na nám. Fó tér) pocházejí z 18. stol. Vedle kamenolomu při již. okraji městečka jsou odkryty základy římské strážní věže (rómaitorony, 4. stol.).

Z nám. Fó térvede vých. směrem úl. Nagy Lajos utca, na kterou navazuje úl. Matyáš király út a konečně vyhlídková silnice (panoráma autóút, 6 km), která stoupá serpentinami k Hornímu hradu čili citadele (Fellegvár, citadella) a sestoupí pak k Šalamounově věži. Při této silnici stojí mj. hotel Silvanus, rozhledna (kilátótorony) na vrchu Nagy-Vilám 378m a rozhledna Mate. Nemotorizovaní turisti mohou k  hornímu hradu jet místním autobusem (od Matyášova pomníku).





Zvětšit mapu