madarsko vlajka

Szombathely

szombathely znak
mapa Szombathely

Szombathely

Největším městem v západním Zadunají a správním střediskem vašské župy je SZOMBATHELY (český dříve KAMENEC, 85800 obyv.); leží na říčce Gyóngyós při úpatí alpského předhůří, 221 km záp. Od Budapešti, resp. 128 km jez. Od hraničního přechodu z SR Bratislava-Rusovce/Rajka (25 km jjz. Od Kószegu).

szombathely synagoga Podobně jako u jiných zadunajských měst tu bylo keltské sídliště. Známé pod latinským názvem Savana, leželo na tzv. Jantarové cestě, spojující Itálii s Pobaltím. Římský císař Claudius mu r. 43 naší éry propůjčil městský statut (Colonia Claudia Savana), od r. 107 v něm sídlil místodržitel Horní Panonie (Pannonia superior, převážně dnešní vých. Rakousko). R. 193 zde byl provolán římským císařem Septimus Severus, jako syn vojenského tribuna se tu narodil sv. Martin (316-400, od r. 371 biskup v Toursu ve Francii), ve 4. stol. navštívili město císařové Konstantin Veliký a Valentinianus. V městě byly četné veřejné budovy, předpokládá se, že v něm žilo 20 až 30 tisíc osob. Po odchodu Římanů se zde střídaly různé kmeny, r. 455 bylo město pobořeno zemětřesením, koncem 8. stol. patřilo k francké říši (z té doby pochází jeho německý název Steinamanger, od něhož odvozen i český název).

Bažinami obklopený Szombathely se stal důležitou pevností již při vzniku uherského státu, r. 1241 byl vypálen Mongoly, r. 1410 povýšen na město. Od r. 1578 je správním střediskem vašské župy (česky nazývána též železnohradská či železná), od r. 1777 sídlem biskupství. Za napoleonských válek byl r. 1809 po 110 dní obsazen francouzským vojskem. Končen druhé světové války značně poškozené město má dnes průmysl strojírenský (výroba zemědělských strojů, železniční dílny) i spotřební (textilní a obuvnická výroba) a vysokou školu pedagogickou. Každoročně v srpnu se tu pořádají Savarijské dny (Savana-napok), festival koncertů a operních představení.

Dopravním i orientačním centrem městského jádra je náměstí Republiky (Kóztársaság tér), všechny významné památky, mezi nimi i z doby římské, leží v jeho okolí.

Architektonicky vyváženě působí náměstí Berzsenyi Daniel tér, jehož jv. Stranu uzavírá pozdně barokní budova župní rady č. l (mégyei tanácsház, 1775-1779), s ní sousedí klasicistický tzv. Malý župní dům (Kis megyeház, 1848). Biskupský palác. 3 (půspóki palota, 1778-1783) je pozdně barokní stavba s klasicistickými prvky, v interiéru jsou fresky F. A. Maulbertsche na náměty z antické historie města. Klasicizující pozdní barok vykazuje rovněž dvouvětvý biskupský chrám (píispóki székesegyház, 1791-1814), jehož interiér byl r. 1945 těžce poškozen př. sloup (Mária-oszlop, 18. stol.). V blízké úl. Hollán Ernó utca je přístupné soukromé Smidtovo muzeum (Smidt magánmúzeum, č. 2. i expozicemi k dějinám města a uměleckého průmyslu.

szombathely náměstí Berzsenyiho náměstí vede sev. směrem ulice Alkotmány utca, jako v jiných částech městského jádra stojí i v ní domy v pozdně barokním č. 2, 6), klasicistickém (č. 3, 4, 5, 16, 18, 25) i eklektistickém slohu (č. 22,24). Latinský nápis na domě č. 25 říká, že byl postaven, když tu bojovali Francouzi (1809). V někdejším semináři (papevelde, č. 1), klasicisticky přestavěném v 1. 1777-1780, je dnes studentský internát a knihovna (kónyvtár, 60 000 svazků) s 16 kodexy a dalšími rukopisy. V protějším domě č. 2 (1796-1800) je muzeum dělnického hnutí vašské župy (Munkásmozgalomi Muzeum).

Mezi seminářem a chrámem je vchod do tzv. zahrady zřícenin (Járdányi-Paulovics István Romkert), nazvané po archeologovi, který zde v 1. 1938-1941 vedl výzkum, jsou tu odkryty základy několika staveb římského města impéria i část čedičové uliční dlažby. Významným nálezem jsou pozůstatky raně křesťanské baziliky sv. Quirina) (4. stol.), která byla největším křesťanským chrámem v Panonii (patrně přestavěna z části místodržitelského paláce), zachované mozaiky se starokřesťanskými symboly vykazují severoitalský vliv. Do baziliky zasahují základy okrouhlého hradu, který dal mezi římskými zříceninami ve 13. stol. postavit biskup z Rábu (Gyór).

Dalším archeologickým areálem je tzv. Iseum při úl. Rákóczi Ferenc utca č. 2, kde byla v 1.1958-1959 objevena zřícenina římské svatyně, zasvěcená egyptské bohyni Isidě (Isis-szentély, konec 2. stol.), svatyně, zničená patrně zemětřesením v r. 455, byla zčásti rekonstruována v 1. 1961-1963. V areálu se konají divadelní a operní představení. V městské obrazárně (Városi Képtár) na sousedním nám. Dajakovszkij tér jsou zastoupena zejména díla Istvána Dési-Hubera (1895-1944) a zdejšího rodáka Gyuly Derkovitse (1894 až 1934).

Trojlodní dominikánský kostel sv. Martina (Szent Márton domonkos templom), na začátku ulice Tolbuhin út (sv. od nám. Republiky), stojí podle tradice na místě světcova rodného domu, prošel složitým stavebním vývojem (chór stojí na římských základech), jeho dnešní barokní vzhled pochází z 1. 1668-1672. Významné římské a raně křesťanské exponáty jsou uloženy v Savarijském muzeu (Savana Muzeum) v úl. Kisfaludy Sándor utca č. 9 (sev. od kostela), má také přírodopisné a národopisné oddělení, v jeho lapidáriu jsou mj. fragmenty soch trojice kapitolských božstev (Jupiter, Juno, Minerva).

Při úl. Kondics utca (Zuz. od centra) je plážové koupaliště (strand) a kemp, dále sz. směrem (při úl. Arpád utca č. 30) je celoročně otevřený skansen (Szabadtéri Néprajzi Muzeum) s typickými vesnickými stavbami vašské župy. Na kopci v místní části Olad (záp. od skansenu) stojí rozhledna (Oladi kilátótorony). Arboretum v místní části Kámon (Kámoni Arboretum, ssz. Okraj města, při úl. Vórós Zászló útka) pěstuje přes 2000 druhů a variant dřevin.


Zvětšit mapu