Szolnok

Správním střediskem solnické župy, jejíž vých. Část leží již v Zátiší, je moderní průmyslové město SZOLNOK (79600 obyv.)- Leží uprostřed Velké uherské nížiny na obou březích Tisy (Tisza, od Szolnoku je splavná), do které se tu zleva vlévá Zagyva, 100 km jv. od Budapešti komunikačně spojuje Dunajsko-tiské meziříčí se Zátisim.

Sídliště zde bylo již v římské době, po příchodu maďarských kmenů byl kolem r. 1075 založen při říčním brodu hrad (zbořen v 18. stol.). Z podhradí se vyvinulo město, které se stalo správním střediskem župy, resp. Po r. 1552 (kdy je na 130 let okupovali Turci) sandžaku. R. 1562 byl postaven první most přes Tisu (dřevený). Po vybudování železnice z Pešti (1847) vznikly první průmyslové závody (cukrovar, papírna, železniční dílny), poblíž města revoluční honvédi, vedení Jánošem Damjanichem , porazili 5. března 1849 císařské vojsko. Po druhé světové válce (za níž bylo město značně poškozeno) přibyl k dosavadním závodům průmysl chemický, strojírenský, kožedělný a nábytkářský, výroba celulózy (ze slámy) a stavebních prvků a zpracování tabáku, v okolí je rada termálních pramenů. Sídlí zde Vysoká škola dopravní, na Tise je říční přístav.

Vnitřní město (Belváros) leží na pravém břehu Tisy při ústí Zagyvy - nisz út a Kossuth Lajos utca, ta prochází parkově upraveným náměstím Kossuth tér. Na něm stojí památník dělnického hnutí (munkásmozgalmi emlékmú) a pozdně klasicistické budovy radnice (erosi tanácshát, druhá polovina 19. stol) a muzea (Damjanich Jánoš Muzeum, 1860), v jeho sbírkách je expozice pravěku, rané historie, národopisu a dějin města i obrazy zdejší Umělecké kolonie.

Z Kossuthovy ulice odbočuje k jihu úl. Szigligeti utca ke klasicistickému divadlu (Szigligeti Színház, 1836). Na blízkém nábřeží stojí‚ tradiční hotel Tisa (Tisza szálló) a s ním sousedící léčebné lázně Igyógyfurdó, využívají vodu teplou 56 °C), vedle nich je v parku pomník V.I. Lenina. Ze sakrálních staveb vyniká bohaté členěná architektura barokního františkánského kostela (ferences templom, 1723-1754), k němu přiléhá prostá budova někdejšího kláštera (1723-1749).

Na náměstí Szabadság tér (při konci Kossuthovy úl.) je památník národní revoluce v r. 1848 a barokní mariánský sloup. V blízké čtvrti Tabán (při ohbí Zagyvy) se uchovaly selské domy s bedněnými štíty (úl. Tabán utca č. 7, 8, 19, 51 a 63). Na místě hradu (na protějším břehu Zagyvy), z něhož se zachovaly zlomky zdí, je dům Umělecké kolonie (Múvésztelep), tu založil vídeňský malíř August Pattenkofřen (1821-1889), sdružuje zejména tzv. malíře Nížiny (s tématikou Alfoldu). V parku před domem kolonie stojí pomník J. Damjaniche.

Na levém břehu Tisy leží Tisky háj (Tisza-liget), velký rekreační areál s řadou hřišť, koupalištěm (strandfurdó), přírodním divadlem (szabadtéri színpad), pionýrskou železnicí (útóróvasút) a kempem, u vchodu do areálu je památník Osvobození (felszabadulási emlékmú).



Zvětšit mapu