madarsko vlajka

Szeged - Segedín

Szeged znak
mapa Szeged

Szeged

Správním střediskem čongradské župy, jejíž větší, východní část leží v Zátiší, je (SZEGED SEGEDÍN, 178 600 obyv.). Rozkládá se na obou březích Tisy (Tisza), do které se zde zleva vlévá Maruše (Maros), je vzdálen 168 km jv. od Budapešti, resp. 84 km jjv. Od Kecskemétu. Je obchodním, průmyslovým, dopravním i kulturním centrem jihovýchodního Maďarska, sídlí v něm univerzita, další vysoké i střední odborné školy a pracoviště Maďarské akademie věd. Na Tise je říční přístav.

szeged Místo při soutoku řek bylo osídleno již v mladší době kamenné. V raně historické době se zde vystřídali Ilyrové, Keltové i jiné kmeny. V období tzv. stěhování národu zejména Jazygové, v římské době tu bylo překladiště soli dopravované po Maruši ze Sedmihradska.

Také po založení uherského státu byla u brodu přes Tisu osada, připomínaná r. 1138. Po zničení za mongolského vpádu (1241) dal tu král Vojtěch IV. (IV. Béla) postavit hrad. R. 1246 byl Segedín povýšen na město, které v 15. stol. patřilo k nejdůležitějším v zemi. Turci je r. 1526 vyplenili a r. 1543 obsadili (do r. 1686). R. 1715 se Segedín stal královským městem. Hrad, rozšířený za tureckého panství, byl v 18. stol. přestavěn v barokní pevnost (zrušena r. 1879). V červenci 1849 byl Segedín posledním sídlem revoluční vlády.

Město často trpělo záplavami, při největší z nich, v březnu 1879, zahynulo asi 2000 osob a zničeno či poškozeno bylo 6000 budov. Po záplavě byla řeka opatřena ochrannými hrázemi, město bylo obnoveno za pomoci evropských metropolí podle tehdy nejnovějších urbanistických zásad.

Postupně se zakládaly průmyslové podniky (zejména na zpracování zemědělských produktů), vývozním zbožím se stal zdejší uherský salám (téli szalámi, doslovně zimní salám). Za druhé světové války byl Segedín prvním maďarským městem osvobozeným Rudou armádou od fašismu (11. Října 1944). Po druhé světové válce nastal nový hospodářský rozvoj. Kromě potravinářství je tu dnes průmysl textilní, kožedělný, gumárenský, dřevozpracující, chemický, farmaceutický i výroba kabelů a stavebních hmot, v blízkém okolí se těží ropa a zemní plyn (největší ložiska plynu v MLR).

Vnitřní město (Belváros) leží na západním, pravém břehu Tisy, jeho půdorys tvoří paprskovitě se rozbíhající tepny a dva okruhy (kórút) - vnitřní (dnešní Lenin korút) a vnější, jeho úseky nesou jména měst, která přispěla k obnově Segedína po záplavě z r. 1879.) Ze stavebních slohů a stylů převládá ve středu města klasicismus, zastoupen i romantismus a historizující eklekticismus. V centru jsou četné parky a plastiky.

Szeged - panoramatický výhled
Parkovou úpravu (platany) a několik pomníků má také velké náměstí Széchenyi tér (přes 5 ha), ležící v sev. části pěší zóny, na jeho sz. straně je radnice (erosi tanácsház, kolem 1800), novobarokně přestavěná v 1.1880-1883. Domy po jejích stranách jsou klasicistické, v tzv. Zsótérově domě (Zsótérház, 1844, vpravo od radnice) zasedala v červenci 1849 revoluční vláda a parlament.

Ulice Kárász utca, která je segedínským korzem, vede z náměstí jz. směrem přes náměstí Klauzál tér, na němž stojí Kossuthův pomník. Z balkónu nárožního Kárászova domu (Kárász-ház, 1845, s arkádovým dvorem) pronesl Lajos Kossuth 12. července 1849 poslední řeč před odchodem do emigrace. Kárászova ulice ústí na náměstí Dugonics tér s hlavní budovou univerzity (Egyptem) a pomníkem zdejšího rodáka, autora historických románů Andráse Dugonicse (1740-1818). R. 1979 tu byl zřízen malý amfiteátr s fontánou, která je večer nasvícena a ozvučena.

Na blízkém náměstí Aradi vértanúk tere (jv. směrem) je jezdecká socha Františka II. Rákócziho na již. straně náměstí byla r. 1936 postavena na paměť obětí první světové války Brána hrdinů (Hósók kapuja). Na sousedním malém náměstí Rerrich Béla tér (vých.) je kopie známé plastiky sv. Jiří (originál z r. 1373 je na Pražském hradě).

Významným areálem je náměstí Dóm tér (sv. od Rerrichova nám.) s dvouvěžovým novorománským votivním kostelem (Fogadalmi temp lom, na paměť záplavy z r. 1879), na místě barokního chrámu byl postaven v 1. 1913-1930 podle hornoitalského vzoru (délka 81 m, šířka 51 m, výška kopule 54 m, věží 93 m). Má bohatou vnější i vnitřní výzdobu, varhany mají 5 manuálů a 136 rejstříků (přibližně 10000pišťal – od 12 mm do 5 m). Na náměstí je malý orloj, tzv. hudební hodiny (zenélo óra).

Kostel v Segedíně Při průčelí kostela stojí románská věž sv. Dimitrije (Szent Dómótór-torony), objevená r. 1925 při bourání barokního chrámu, její čtyřhranná část pochází z 12., osmiboká ze 13. stol. (v interiéru novodobé fresky, slouží jako baptisterium).

Spolu s votivním kostelem byl při domech na náměstí Dóm tér do r. 1931 zřízen Národní památník (Nemzeti Emlékcsarnok) v podobě arkádové galerie (délka 300 m, 101 oblouk), v ní jsou plastiky a pamětní desky maďarských vědců a umělců.

V prostoru obklopeném arkádovou galerií se každoročně od 20. července do 20. srpna pořádají Segedínské hry v přírodě (Szegediszaadtéri jatékok, poprvé 1935, po válce obnoveny 1959), uvádějí se opery, balety i činohry.

Parku při blízké ulici Somogyi utca (sv. od nám. Dóm tér) stojí pozdně barokní pravoslavný srbský kostel (szerb templom, 1773 až 5ti pochází ze starších svatyní (mj. cenný ikonostas z r. 1761, další ikony ze 16.-19. stol.). V nedaleké klasicistické budově (1867-1868, nároží ulice Oskola utca) sídlí segedínské oblastní středisko Maďarské akademie věd (Magyr Tudomanyos Akadémia).

Poblíž mostu přes Tisu byl r. 1896 otevřen pozdně klasicistický Palác kultury (Kultúrpalota, nám. Roosevelt tér 1-3), má průčelí s korintskými sloupy. V jeho patře je Somogyiho knihovna (Somogyi Kónyvtár, 550000 svazků), v přízemí Mórovo muzeum (Móra Ferenc Muzeum) s obrazovou galerií (malíři Velké nížiny), archeologickou sbírkou (zejména z hunského a avarského období) a národopisným oddělením (lidové kroje a nábytek z čongradské župy), zvláštní expozice je věnována těžbě ropy a zemního plynu.

Za palácem (sev. směrem) se při řece rozkládá Hradní zahrada (Várkert) se zříceninou hradu (várrom), zbytky pův. středověkého hradu byly strženy povodní r. 1879, zůstaly jen části kasemat z 18. stol. (v nich je lapidárium středověkých kamenických prací a expozice k dějinám města). Poblíž kasemat je památník Maďarské republiky rad, hlouběji v parku památník českých Lidic.

Mezi Hradní zahradou a Széchenyiho náměstím byla r. 1883 otevřena eklektistická budova Národního divadla (Nemzeti Színház, úl. Vórósmarty utca č. 2). Záp. od Széchenyiho náměstí stojí v ul. Hajnóczy utca Nová synagóga (Új zsinagóga, 1900-1903), eklektistická architektura čerpající téměř ze všech slohů (převládá maurský), má 48 m vysokou kopuli a cenné zařízení. V téže ulici je i menší klasicistická Stará synagóga z r. 1843.

szeged V sev. okraji městského jádra stojí někdejší minonosky, dnes tzv. hornoměstský kostel (Felsóvárosi templom, nám. Szent Gyórgy tér), barokní z 1.1747-1767. Jedinou zachovanou středověkou stavbou v Segedíně je pozdně gotický františkánský, dnes dolnoměstský kostel (Alsóvárosi templom, přelom 15. a 16. stol.), věž a zařízení jsou barokní (18. stol.). Kostel stojí na nám. Matyáš tér ve čtvrti Dolní Město (Alsóváros, již. od centra), které dosud má provinční charakter, v okolí kostela se uchovalo několik selských domů. V chóru častěji přestavovaného kostela v předměstí Tápe (4 km vých. od středu města) se dochovaly gotické fresky ze 14. stol.

V předměstí Kiskundorozsma (7 km sz. od středu města) je v ul. Szélmalom utca restaurovaný zděný větrný mlýn (szélmalom) r. 1821. Ve čtvrti Nový Segedín (Újszeged, na levém břehu Tisy) je parkově upravený Lidový háj (Népliget) s přírodním divadlem (szabadtéri színpád), koupalištěm (též termální bazény) apod. V již. části Nového Segedína byla r. 1922 založena botanická zahrada (fuveszkert), má asi 2000 domácích rostlin a skleníky s 1500 tropickými rostlinami.

Při vých. okraji města je na březích Tisy i Maruše řada rybářských čard (Carda, stylový hostinec) s rybími specialitami. Vzdušnou čarou 14 km jez. Od středu města leží nejnižší bod Maďarska (83,5 m n. m., výtok řeky Tisy z MLR). Rákosím porostlé Bílé jezero (Fep vodních ptáků (při tahu zjištěno na 250 druhů, přístupné jen s průvodcem). Jezero je jižní částí Pusztaszerské chráněné krajinné oblasti. (Pusztaszeri tájvédelmi korzet).



Zvětšit mapu