Nyíregyháza

S Nyírségem se téměř kryje sabolčsko-satmarská župa. Jejím správním střediskem je NYÍREGYHÁZA (116400 obyv.), město ležící mezi pahorky a lesíky, 245 km sv. Od Budapešti (86 km od Miškovce), v tomto centru zemědělské oblasti se každoročně o druhé zářijové neděli koná karneval (karneval) s ovocnářskou tematikou.

Patrně v 9. stol. založená osada se připomíná r. 1219 jako Nyírfalva, za mongolského vpádu (1241) byla zpustošena. r. 1605 získal Nyíregyházu sedmihradský kníže Štěpán Bočkaj (Bocskai István). Za nepokojů ve druhé polovině 17. stol. se město značně vylidnilo, počátkem 18. stol. tu žilo asi 50 rodin, nově bylo osídleno zejména Slováky z jižnější békešské župy (dosud tu je slovenská menšina). Ani rozvoj města v 19. stol. nesmazal jeho zemědělský ráz. Dnes je zde moderní závod na zpracování tabáku (největší ve střední Evropě) a velká chladírna ovoce (kapacita 4 000 vagónů), závod Taurus vyrábí potřeby pro táboření. R. 1987 byla zahájena výroba malých letadel.

Kromě svého středu má město vzhled rozlehlého venkovského sídla s nízkou zástavbou. Jeho centrem je náměstí Republiky rad (Tanács íóztársaság tér) s několika obytnými domy v historizujícím slohu i eklektistickým domem župní rady z přelomu 19. a 20. stol. (megyei CCS, č. 5). Ulice Rákóczi utca odtud vede jv. směrem na náměstí suth tér, na něm stojící pozdně klasicistická radnice (tanácsház,) byla několikrát upravována. Barokní třílodní evangelický kostel z l. 1784 až 1789 (evangélikus templom, nám. Felszabadulás tér, již. od radnice) byl přestavěn v 1. 1850-1860, jednolodní kalvínský kostel reforraátus tempera, na nám. Kalvín tér, jz. od radnice byl postaven v letech 1873-1874 v romantickém slohu.

V domě č. 21 na protáhlém nám. Benczúr Gyula tér (již. od Kalvínova nám.) sídlí Muzeum Andráse Józsy (Józsa András Muzeum, nazváno podle zakladatele) s velkou etnografickou a zejména archeologickou sbírkou (předhistorický zlatý poklad, více než 150 nálezů z doby bronzové). Součástí muzea je obrazová galerie, mj. je v ní kolekce obrazů zdejšího rodáka, malíře historických výjevů Gyuly ienczúra (1844-1920). V již. části Benczúrova náměstí je v parku přírodní divadlo (szabadtéri színpad).



Zvětšit mapu