madarsko vlajka

Miskolc - Míškovec

Miskolc znak
mapa Miskolc

Miskolc

právním střediskem této župy je MISKOLC (MIŠKOVEC, 211600 obyv.), druhé největší město i druhé nejvýznamnější průmyslové centrum v MLR. Leží při vých. úpatí Bukových hor na obou březích říčky Szinva, která se ve vých. okraji města vlévá do Slané (Sajó), je vzdálen 175km sv. od Budapešti, resp. 80 km sv. od Jageru (Eger).

Miskolc náměstí V místě, které bylo nepřetržité osídleno od mladší doby kamenné, vzniklo maďarské sídlo již koncem 9. stol. r. 1365, kdy získal tržní právo, stal se Miškovec poddanským městečkem blízkého hradu Diósgyór, později byl věnným městem uherských královen. R. 1544 jej vyplenilo a vypálilo vojsko budínského paši, od pádu Jageru (1596) lo r. 1687 byl obsazen Turky, za povstání Františka II. Rákócziho byl spolu s okolními vesnicemi vypálen r. 1706 císařským vojskem.

Město bylo poměrně rychle obnoveno, již r. 1720 se stalo správním střediskem boršodské župy, na jeho rozvoji měli podíl řečtí obchodníci, kteří se tu tehdy usadili. r. 1823 zde bylo otevřeno první stálé divadlo v dnešním Maďarsku. V dubnu a květnu 1851 navštívila Miškovec Božena Němcová (její manžel Josef tu od ledna 1851 působil jako komisař finanční stráže), v 60 letech 19. stol. tu studoval básník Pavol Országh-Hviezdoslav. r. 1877 byl Miškovec povýšen na královské město.

Další rozvoj urychlil nástup kapitalismu v polovině 19. stol. v Diósgyóru založený hutní závod se později stal jednou ze zbrojních základen Rakousko-Uherska. Miškovečtí a diósgyórští dělníci stáli v čele třídních bojů maďarského proletariátu, což se mj. projevilo velkými protiválečnými demonstracemi za obou světových válek (25. Listopadu 1917, 28. Srpna 1943), poblíž města zvítězila maďarská rudá armáda. Thyovského režimu patřili zdejší dělníci k předním odpůrcům fašismu. Koncem druhé světové války se také podíleli na partyzánském odboji.

iskolc Po druhé světové válce byl k historickému Miškovci připojen průmyslový Diósgyór, lázeňská místa Miskolctapolca a Lillafiired i další menší sídla, takto vzniklá aglomerace se stala skutečnou metropolí celé severní části státu. Byl vybudován moderní hutní Závod V. I. Lenina, r. 1949 založena vysoká škola těžkého průmyslu. Kromě tradičních železáren a oceláren je dnes v aglomeraci a jejím okolí i průmysl těžební (hnědé uhlí, železná ruda), strojírenský, cementářský, textilní, sklářský, papírenský a konzervárenský.

Půdorys aglomerace (kromě již. předměstí Miskolctapolca a Szirmá) je protáhlý ve směru východ-západ. Dopravním centrem je náměstí Búza tér (vých. třetina města), prochází jím dálková silnice č. 3, ze které zde odbočuje silnice č. 26.

Záp. od tohoto náměstí leží Vnitřní město (Belváros), historické jádro Miškovce. Jeho hlavní třída, Széchenyi utca, je součástí komunikace, která se pod různými názvy táhne v délce 14 km celou aglomeraci souběžně s říčkou Szinva.

Na rušné Széchenyiho ulici je řada obchodů a restaurací; jako v celém Vnitřním městě se na ní uchovaly četné barokní, klasicistické. Romantické a eklektistické domy (pěkné jsou např. č. 9, 12, 14, 20,40 a 54). Přibližně v polovině délky třídy bylo na místě p budovy postaveno klasicistické Národní divadlo (Nemzeti Színház, 1847-1857).

Podél divadla vede sev. směrem úl. Déryné utca na náměstí Hrdinů (Hósók tere), na němž pomník připomíná osvobození města sovětskou Rudou armádou. Na náměstí a se v. od něho jsou dvě hodnotné barokní stavby: dvouvětvý minoritský kostel (minorita templom, 1729-1740), s cennou rokokovou kazatelnou (1758), a pravoslavný kostel (górógkeleti templom, 1785-1806), který si postavili zdejší řečtí obchodníci, k jeho vybavení patří impozantní ikonostas (1791 až 1793, vyš. 16 m), drahokamy zdobený kříž z kláštera na řeckém Athosu (1590) a ikona Černé Matky boží kazaňské (dar ruské carevny Kateřiny II.). Na blízkém nám. Petófi tér stojí pomník basnika Sándora Petófiho, na sousedním nám. Deák tér socha politika Ference Deáka a barokní kalvínský kostel (református templom, 18. stol.).

Miskolc hlavní ulice Z Deákova náměstí se ulice Kossuth utca vrací již. směrem do Széchenyiho ul. K Temné bráně (Sótétkapu, 18. a 19. stol.), tou se vchází do ul. Rákóczi utca k domu č. 2 (tzv. Rákócziház, patrně druhá polovina 17. stol.), ve kterém často pobýval kníže František II. Rákóczi, směrem do dvora má dům arkády. Na blízkém náměstí Svobody (Szabadság tér) stojí socha Lajose Kossutha a zdobená eklektistická budova lázní (fiirdó, 19. stol.).

Od nám. Svobody se zvedá parkové upravený vrch Avas (s dvěma vrcholy), v jehož svazích vzniklo během staletí několik set větších i menších sklepů, (pince, převážné vinné, většinou ze 17. stol.). Na úbočí vrchu je nejstarší zachovaná stavba v Misková, gotický kalvínský kostel (református templom), vznikl v l. 1365-1414 ze starší kaple (13. stol.), v 15.-16. stol. přestavěn v trojlodní halu (výzdoba lavic vykazuje kombinaci rokoka s lidovým uměním). U kostela stojí zvonice (harangtorony, 1577) s dřevěným ochozem. Na vrcholu Velkého Avase (Nagy-Avas, 234 m) se zvedá 52 m vyš. Televizní věž (televízióstorony), jejíž spodní část s restaurací slouží jako rozhledna (kilátó).

Podél Lidového parku vede ulice Felszabadítók útka a na ni navazující výpadová komunikace již. směrem, asi po l,2 km od centra odbočuje z ní úl. Vorós Hadsereg útka jz. směrem do místní části Miskolctapolca (viz dále). Od radnice jde záp. směrem ulice Hunyadi utca (a její pokračování) do místních částí Diósgyór a Lillafúred. Oběma těmito částmi prochází také úzkorozchodná železnice (kesony nyomkózú vart), za Diósgyórem vede malebným údolím říčky Szinva, její výchozí zastávka (állomás, v úl. Szarkahegy ) je vzdálena necelých 1,5 km Zuz. Od radnice (konečnou zastávkou je lokalita Újmassa,).



Zvětšit mapu