Kecskemét

Župní město KECSKEMÉT 101800 obyv.) je největším městem v Dunajsko-tiském meziříčí a jeho přirozeným centrem, leží 55 km jv. od Budapešti, 62 km jz. od Szolnoku.

Podle archeologických nálezů bylo zdejší území osídleno od neolitu (asi 3000 let př. n. l), četné nálezy pocházejí z období Sarmatů (kolem změny letopočtu), Avarů (6. stol.) a z údobí příchodu maďarských kmenů. Dnešní Kecskemét byl založen patrně ve 13. stol. (připomíná se r. 1355), r. 1368 získal právo trhů, nikdy nebyl opevněn. Turci jej r. 1526 vyplenili a r. 1552 obsadili. Rozvoj města nastal až v 18. stol. (barokní výstavba), průmyslu po polovině 19. stol. Kecskemet utrpěl požáry v l. 1678 a 1819, zemětřesením r. 1911 a bojovými akcemi v r. 1944.1 dnes je střediskem zemědělské, ovocnářské a vinařské oblasti, má však také průmysl obuvnický, cementářský a především potravinářský (např. velké konzervárny), v okolí se rodí aromatické meruňky (ságrabarack), z nichž se pálí známá meruňkovice (Kecskeméti barackpálinka).

Kecskemét má typický ráz zemědělského města, jeho střed tvoří několik náměstí, z nichž čtyři na sebe bezprostředně navazují, konaly se na nich dobytčí trhy, největší v Uhrách. Na náměstí Kossuth tér stojí radnice ve stylu maďarské secese (városháza, 1893-1896), fresky v zasedacím sále představují přísahu knížete Arpáda a korunovaci císaře Františka Josefa na uherského krále. Pamětní kámen označuje před radnicí místo, kde zemřel zdejší rodák. Dramatický básník J. Katona (1791-1830), poblíž je Kossuth pomník. Velký pozdně barokní římskokatolický kostel (rómaikatolíkus templom, na témže náměstí) pochází z 1. 1774-1806. Úhlopříčně proti němu stojící někdejší františkánský kostel (ferences templom, pův. gotický) byl kolem r. 1720 barokně přestavěn (věž pochází z roku 1799). V přilehlé barokní klášterní budově je dnes hudební ústav (Kodály Zoltán Zéneintézet), skladatel Kodály (1882-1967), jehož jméno nese, byl zdejším rodákem.

Na náměstí Katona tér (jv. od Kossuthova nám.) stojí barokní sloup Nejsv. Trojice (1742), Katonův pomník (1858) a novobarokní Kaloňovo divadlo (Katona József Színház, 1896).

K sv. straně Kossuthova náměstí přiléhá chór dvoulodního barokního kalvínského kostela (református templom, 1680-1684, věž upravená 1790). Dále sv. směrem (na nám. Szabadság tér) byla pro Dům techniky (Technikaház) r. 1966 upravena romanticko-maurská budova synagógy (zsinagóga, 1862-1871). Sousední tzv. Zdobený palác (Cifra palota, 1902, Rákóczi utca) je ve stylu maďarské renesance. V úl. Jókai utca (sz. od synagógy) stojí barokní kostel piaristů (piarista templom, 1724-1730, věž přistavena 1754-1765). Severním směrem k nádraží, v parku před ním stojí Katonovo muzeum (Katona Jószef Muzeum) s expozicí života pastevců v Bugacké pustě a s předhistorickými i raně historickými nálezy.

Předměstí Kecskemétu dosud mají venkovský ráz. V jeho okolí je selky počet osamělých dvorců (tanya), které vznikaly po osvobození i tureckého panství, byly obývány jen v letním období.



Zvětšit mapu