madarsko vlajka

Györ

györ znak
mapa györ

Györ

Převážnou část Malé uherské nížiny představuje rábsko-šoproňská župa. Jejím správním střediskem a tradičním hospodářským centrem nížiny je GYOR (128 300 obyv.), leží při ústí řek Ráby (Raba) a Rabice (Rábca) do Mošonského Dunaje Mosoni Duna), 123 km od Budapešti, resp. 13 km již. od hraničního přechodu z SR Medveďov/Vámosszabadi.

györ Při soutoku řek vzniklo keltské sídliště Arrabona, z něhož během římského období vyrostlo obchodní město a pohraniční pevnost, i V období tzv. stěhování národů tudy prošly různé kmeny, konečně se tu usadili Avaři, jejichž hrin (pevnost) koncem 8. stol. dobyl francký panovník Karel Veliký. První uherský král Štěpán I. tu počátkem 11. stol. založil biskupství, při němž se vyvinula dvě města, na pahorku biskupské a pod ním královské. Po mongolském vpádu (1241) a za tureckého nebezpečí (16. stol.) byl Ráb opevněn. Po požáru z r. 1566 byl obnoven v renesančním slohu, r. 1572 k němu připojeno předměstí na levém břehu Ráby. R. 1745 byl Ráb povýšen na svobodné královské město, r. 1809 u něho francouzský císař Napoleon I. rozprášil vojenskou hotovost uherské šlechty.

Díky výhodné poloze se město v 19. stol. vyvinulo v důležité obchodní středisko (trhy a vývoz zemědělských plodin i dobytka), během 20. stol., zejména po druhé světové válce vyrostlo ve velké průmyslové centrum Zadunají. Má říční přístav, průmysl hutnický, strojírenský (závod Raba vyrábí železniční vagóny a nákladní automobily), textilní, potravinářský (mlýny, lihovary, zpracování tabáku) aj.

V půdorysu města se zřetelně odlišuje historické jádro s úzkými uličkami od novějších čtvrtí s pravidelnou uliční sítí. Ve staré částí se zachoval velký počet obytných domů i veřejných staveb v barokním, klasicistickém a romantickém slohu, četné domy mají nárožní arkýře.

Náměstí Republiky (Kóztársaság tér, při pravém břehu Ráby) tvoří s přilehlými ulicemi jednotný architektonický celek (převážně ze 17. a 18. stol.). Z domů na náměstí vyniká barokní č. 12 (první pólovina 17. stol.) a pozdně rokokový č. 13 (1778-1782); v domě č. 5 je lapidárium Xantusova muzea. Na již. straně náměstí stojí barokní karmelitánský kostel (karmelita tamtom, 1721-1725) . U sz. rohu náměstí (poblíž řeky) začíná opevnění hradu, zde je vchod do hradebních kasemat (kazamaták, 80 m).

V domě č. 4 v úl. Alkotmány utca (z nám. Republiky vede na Széchenyiho) byl 31. srpna 1809 ubytován Napoleon, dnes je v něm obrazárna Xantusova muzea (Képtár). Dům č. 12 v téže ulici má pěkný dvůr s lodžií.

Alkotmányova ulice ústí na Széchenyi tér, jedno z nejhezčích náměstí v MLR, na paměť osvobození Budína od Turků (1686) byl na něm vztyčen barokní mariánský sloup (Mária-oszlop). V domě č. 5. Je Xantusovo muzeum (Xantus Jánoš Muzeum), má sbírku k dějinám města a okolí i archeologické a etnografické exponáty z Malé uherské nížiny. K charakteristickým barokním stavbám Rábu patří sousední dům č. 4.

Na již. straně Széchenyiho náměstí stojí barokní komplex původně jezuitského, později benediktinského kostela (bencés templom, 1635 až 1641, úprava 1727), s řádovým domem, gymnáziem a lékárnou (gyógyszertár, barokní vybavení), která je přístupná jako muzeum. Zbarokizovaný dům č. l v blízké ulici Rákóczi Ferenc utca je někdejší radnice (přízemí z r. 1562), v klasicisticky přestavěném domě č. 11 v ulici Rózsa Ferenc utca je stálá výstava prací zdejší rodačky, keramičky a sochařky M. Kovácsové (Kovács Margit gyůjtemény).

gyor v noci Jižněji, v úl. Czuczor Gergely utca č. 17, stojí jedna z nejmodernějších divadelních budov ve střední Evropě - Kisfaludyho divadlo (Kisfaludy Színház), vedoucím projektantem byl Kálmán Víncze, výzdobu sev. a již. stěny (po 550 m2) navrhl Viktor Vasarely (maďarský malíř žijící ve Francii). Při blízké křižovatce ulic Lenin út a Tanácskóztársaság útka je eklektistická radnice (erosi tanácsház, 19. stol.).

Památkově nejvýznamnější částí města je Kapitulní pahorek (Kápilan-domb) nad řekou Rábou, z náměstí Republiky na něj stoupá stejnojmenná ulička (Káptalan utca). V barokní budově č. 6 (1764 až 1765 na místě devíti středověkých domků) je Diecézní knihovna a muzeum (Egyházmegyei Kónyvtár es Muzeum), mezi 60000 svazky má četné rukopisy a prvotisky.

Ústředním prostorem na pahorku, kde byl římský vojenský tábor, je náměstí Martinovics tér s biskupským palácem a dómem. Jako biskupský palác (púspóki palota), dnes slouží blok budov různého stáří, k nejstarším patří věž (torony; 12. stol., přestavba 14. Stol.) gotická Dóczyho kaple s hvězdicovou klenbou (Dóczy kápolna, 1481-1485). V barokním domě č. 1-2 je stálá výstava děl významného soudobého sochaře M. Borsose (Borsos Miklós gyújtemeny; nar. 1906).

Ze starého biskupského hradu (píispókvár) se za palácem zachovala část opevnění s dvěma baštami. Při Zámecké baště Kastélybástya s vyhlídková promenáda a jezdecká socha krále Štěpána I., ve Sforzově baště (Sforza-bástya, přístup z úl. Káptalan utca) je lapidárium s římskými, středověkými a barokními kamenickými pracemi a fragmenty.

Biskupský dóm (půspóki székesegyház) prošel vývojem od 11. do 19. století. Chrám pobořený za tureckých válek, byl barokně přestavěn v 1. 1634-1645, interiér získal dnešní vzhled v druhé polovině 18. stol. (malby od F. A. Maulbertsche), záp. průčelí klasicisticky upraveno r. 1823. Nejstarší zachovanou částí je gotická, křížově klenutá Hérderváryova kaple, dnes nazývaná kaplí sv. Ladislava (Szent László kápolna, konec 14. stol.), ve které je pozlacený relikviář krále Ladislava (v podobě busty, kolem 1405). Další zlatnické, stříbrnické aj. práce jsou uloženy v chrámové pokladnici (kincstár).

Před jižní stranou dómu stojí barokní socha sv. Michala (Szent Mihály-szobor, 1764-1766), na blízkém náměstí Gutenberg tér pomník archy úmluvy (Frigyláda sobor, 1731) Na poloostrově, vytvářeném soutokem řek (při promenádě Tolbutiin sétány) je koupaliště (strandfiirdó) s plaveckým a termálním bazénem. Po mostě přes Rabici (Rábca, sz. od koupaliště) je dostupný Biskupský les (Puspok-erdó), velký lesopark obklopený obloukem Mosoňského Dunaje (Mosoni Duna) a dunajským mrtvým ramenem (Holt Duna).


Zvětšit mapu