madarsko vlajka

Eger - Jager

eger znak
mapa Eger

Eger

EGER (JAGER 64700 obyv.), správní středisko hevešské župy, je vzdálen 124 km sv. od Budapešti, resp. 48 km sv. Od Gyóngyóse, leží na stejnojmenné říčce (Eger) mezi svahy jz. podhůří Bukových hor. Pro četné stavební památky ze 17. a 18. stol. je nazýván muzeem maďarského baroku.

Eger náměstí V území, osídleném od doby kamenné, založil král Štěpán I. počátkem 11. stol. biskupství, kolem něhož vyrostlo město. Po zničení za mongolského vpádu (1241) bylo obnoveno a znovu osídleno, zejména přistěhovalci z Itálie, Francie a dnešní Belgie. Biskupské sídlo na návrší bylo ve druhé polovině 13. stol. přeměněno v pevný hrad, který měl významné postavení za bojů s husitskými „bratříky“ v polovině 15. stol. Pod hrozbou tureckého nebezpečí byl hrad v 16. stol. zmodernizován podle italského vzoru (bastiony, kasematy), biskupský palác i další budovy dostaly renesanční podobu, na výstavbě se podílel Paolo Della Stella, autor pražského letohrádku královny Anny (Královského letohrádku).

V r. 1552 oblehl Jager turecký vezír Ahmed se 150000 muži. Pouhé 2000 obránců, pod vedením Štěpána Dobo (Dobo István), odrazily během 38 dnů 13 útoků, obráncům pomáhaly i ženy vedené Katicou Dobóovou. Město a hrad dobyl až sultán Muhammad III. Po dobu tureckého panství (do r. 1687) byl Jager střediskem vilajetu (provincie), vyrostla v něm řada mešit a lázní. Hrad v tureckém období dále zpevňovaný, byl r. 1702 na příkaz vídeňské válečné rady stržen, aby nebyl oporou protihabsburských povstání, přesto na počátku 18. stol. patřil Jager ke střediskům odboje Františka II. Rákócziho. Během 18. stol. nastal růst města, spojený s barokní výstavbou (stavební materiál brán i z hradní zříceniny), v 19. stol. také rozvoj průmyslu. Sovětská Rudá armáda osvobodila město 30. listopadu 1944.

Dnes má Jager výrobu potravinářskou (cukrovar, zpracování tabáku), strojírenskou (výroba motorů, armatur aj.), chemickou (strojená hnojiva), nábytkářskou a stavebních hmot. Je střediskem těžby ropy, ovocnářství a vinařství (rozsáhlé vinné sklepy, v okolí 3700 ha vinic), z vinných značek je nejznámější bílá Jagerská dívka (Egri leányka) a temně rudá jagerská býčí krev (Egri bikavér). Na území města vyvěrá přes 50 radioaktivních pramenů (28-30 °C), využívaných při léčbě revmatických, kloubových, svalových a nervových onemocnění. V městě sídlí dvě vysoké školy a několik středních odborných škol.

V Jageru je 175 památkově chráněných objektů, převážné barokních a klasicistických. Prohlídku města je vhodné zahájit na náměstí Svobody (Szabadság tér), kterým od jihu k severu prochází silnice č. 25 (ulicemi Lenin a Széchenyi utca). Na náměstí, na místě staršího kostela stojí mohutný klasicistický arcibiskupský chrám (fószékesegyház, József Hild 1831-1839), obecně nazývaný bazilika, druhá největší kostelní stavba v MLR má vnější rozměry 93x53 m, věže jsou vysoké 54 m, kupole 40 m. K vých. průčelí (se šesti 17 m vyš. Korintskými sloupy) vede schodiště, zdobené sochami králů Štěpána a Ladislava I. A apoštolů Petra a Pavla. Chrám má bohatou výzdobu a hodnotnou pokladnici (kincstár).

Eger kostelní věž V opěrné zdi schodiště (při jv. nároží chrámu) je vchod do neobvykle řešené podzemní restaurace a vinárny (étterem, bordó). Při vyústění Leninovy úl. (již. od chrámu) je pomník V. L Lenina. V Leninově ulici stojí moderní divadlo č. 11 (Gárdonyi Géza Színház), zřícenina někdejšího trinitářského kostela (18. stol., záp. od divadla) byla v 1. 1958-1962 upravena na kulturní dům (kultúrház).

Z náměstí Svobody vybíhají ulice Széchenyi utca (ssz. Směrem) a Kossuth Lajos utca (sv. směrem), které vymezují historické území Vnitřního města (Belváros). Na nároží Széchenyiho ulice byl mezi 1. 1715 a 1846 postaven zčásti barokní, zčásti klasicistický arcibiskupský palác č. 1-3 (érseki palota), jeho portál a schodiště jsou rokokové. V ulici jsou četné barokní domy, někdejší cisterciácký kostel (cistercita templom, 1731-1743) byl postaven na místě mohamedánské mešity, pro stavbu kostela sv. Anny (Szent Anna-templom, 1729 až 1733) byl použit materiál z jiné mešity. V sev. části Széchenyiho ulice, za domem č. 55, vede kryté schodiště k pozdně baroknímu srbskému pravoslavnému kostelu (gorogkeleti szerb templom, 1784 až 1786), má hodnotný barokně rokokový ikonostas.

Čtyřtraktový blok (85x85 m) při náměstí Svobody (č. 2) a Kossuthove ulici (č. 1) postavil Jakab Fellner v klasicizujícím pozdně barokním slohu pro někdejší lyceum (liceum, 1765-1785), jeho knihovna má 80000 svazků i četné rukopisy. Budovu dnes používá Vysoká škola pedagogická, na nádvoří se konají koncerty, ve věži ve vých. traktu (53 m vyš.) je hvězdárna (csillagvizsgáló) a Astronomické muzeum (Csillagászati zeum).

Na protější straně Kossuthovy ulice stojí „malé proboštské sídlo“ č. 4 (kispréposti lak, 1758), jedna z nejhezčích rokokových staveb v MLR. Z barokních budov v téže ulici vyniká např. dům s arkádovým dvorem a rokokovým zahradním pavilónem (kerti pavilon, kolem 1770), františkánský kostel (ferences templom, 1736-1755) byl postaven na místě mohamedánské džámie. Proti „velkému proboštskému sídlu“ č. 16 (nagypréposti lak, 1774-1776) stojí dům župní rady č. 9 (megyei tanácsház, 1748-1756), přestavěný kolem r. 1800 a rozšířený v 1. 1838-1840. V Buttlerově domě č. 26 (Buttlerpolovina 18. stol., dnes tur. Ubytovna) žil stejnojmenný hrdina románu Podivné manželství od Kálmána Mikszátha.

Kossuthova ulice končí pod hradem na náměstí Dózsa Gyórgy tér jsou pozůstatky tureckých lázní ze začátku 17. stol. (tórok furdómaradványok). Tradičním centrem Vnitřního města je náměstí Dobo István tér s novorenesanční radnicí (városház, 19. stol.). Boje s Turky zde připomínají dva pomníky, sousoší Štěpána Dobo (autor Alajos Stróbl) a Bojovníci pomezních hradů (Végvári harcosok, autor Zsigmond Kisfaludi-Strobl). Hodnotný barokní kostel minoritů (minorita templom, 1758-1773), se vznosným průčelím a bohatým vybavením, byl postaven podle plánů pražského architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

Eger V rozšířené části ulice Knézick Károly utca se z někdejší mešity zachoval 35 m vysoký čtrnáctihranný minaret (minaret, začátek 17. stol.), nejsevernější v Evropě. Pod minaretem stojící malý kostel (bez věže, první polovina 18. stol.) je součástí barokního komplexu někdejšího špitálu milosrdných bratří s lékárnou a klášterem (v úl. Markhót Ferenc utca, již. od minaretu), budovy jsou upraveny pro nemocniční účely, zařízení lékárny (gyógyszertár) pochází ze začátku 19. stol.

Z Dóžova náměstí stoupá strmá ulička k hlavní bráně hradu, v němž se od druhé poloviny 19. stol. provádějí průzkumné a rekonstrukční práce. Ve zpřístupněných kasematech (kazemata, dlouhé 1,5 km, až 30 pod povrchem) je expozice středověkých zbraní. V goticko-renesančním biskupském paláci (půspóki palota, rekonstruován 1958-1966) a sousedních nových budovách je umístěno hradní muzeum (Dobo István Vármúzeum) s historickými i uměleckými sbírkami, u muzea je náhrobek Štěpána Dobo, na nádvoří se v létě konají divadelní představení. Ve zřícenině gotického dómu templomrom) byl v polovině 19. stol. zřízen pomník krále Štěpána I. V Baště je hrob spisovatele G. Gárdonyiho (1863-1922, s nápisem pouze jeho tělo). Z hradebního ochozu jsou výhledy na město.

Přízemní dům č. 28 v ul. Gárdonyi utca (sv. pod hradem), ve kterém spisovatel žil od r. 1897, je upraven v jeho památník (Gárdonyi Géza Emlékmúzeum). K hodnotnějším jagerským stavbám patří také barokní kostely servitský v úl. Szaicz Leo utca (szervita templom, 1694-1735, sz. od hradu) a sv. Rozálie v místní části Felnémet Szent Rozália templom, 18. stol., 4 km sev. od centra).

V již. části městského jádra se při úl. Klapka Gyórgy utca rozkládá Lidová zahrada (Népkert), založená v polovině 18. stol. ve francouzském stylu jako arcibiskupský park. Při blízkém náměstí Petófi tér leží lázeňský areál s léčebnými lázněmi (gyógyfúrdó), plážovým koupalištěm (strandfurdó), sportovní plovárnou (sportuszoda) apod.

V údolí Szépasszony-vólgy (údolí krásné paní, asi 1,5 km zjz. od centra) jsou přístupné rozsáhlé vinné sklepy (borpince, prohlídky i ochutnávky).


Zvětšit mapu