Budapešť

Budapešť vznikla v 19. Století sjednocením Budína a Pešti, dvou míst, která se do té doby rozvíjela nezávisle na sobě.

Dunaj tvoří v hlavním městě Maďarska nejen přirozenou hranici mezi oběma městskými částmi, Budínem a Peští, ale tato řeka vyznačuje také přechod mezi Západní Evropou a Balkánem. Zeměpisně přechází mírně zvlněná budínská krajina východně od Dunaje ve Velkou uherskou nížinu. Po staletí byla vyvýšená poloha Budína využívaná k ochraně před útoky z východu.

Údaje v číslech

Rozloha: 525 km2

Počet obyvatel: 2 miliony

Aglomerace: 1650 km2 (64 obcí)

Hustota osídlení: 3810 obyv. /km2

Nejvyšší vrchol: 529 metrů

22 správních celků (7 v Budíně, 15 v Pešti)

Šířka Dunaje: 200 až 500 metrů

Navzdory tomu se v roce 1541 podařilo Turkům Budín dobýt. Budín tehdy prožíval dobu rozkvětu stavebního umění a byl centrem renesanční kultury. V roce 1686 vyhnali Habsburkové dobyvatele z Orientu, a položili tak základy své více než 200 let trvající vlády nad Uherskem. V roce 1820 vznikl první pevný most přes Dunaj do Pešti, která se tehdy právě rozvíjela v dynamické průmyslové město.

V letech 1872 – 1873 vzniklo sjednocením Budína a Pešti hlavní město Budapešť, v té době jedno z kulturně a hospodářsky nejdynamičtějších měst v celé Evropě.

Maďarsko je dodnes vnitřně rozpolcenou zemí mezi Východem a Západem. A v Budapešti se tyto rozpory ostře střetávají.

Staletí trvající cizí nadvláda Turků a Habsburků učinila z Budapeště město, v němž se vždy mísilo mnoho kultur, a které vábilo přistěhovalce z různých zemí. Zatímco starý Budín se jako ctihodné staré hlavní město pyšnil sídlem vlády a panskými domy, starali se imigranti na druhé straně Dunaje o hospodářskou dynamičnost. Ještě v roce 1860 hovořila polovina obyvatel tohoto města německy. Především židé se rychle asimilovali a podněcovali rozvoj vědy a umění.

Po první světové válce skončila vláda rakouských Habsburků, ale nová Maďarská republika patřila nedobrovolně k těm, kteří válku prohráli, a musela se na základě Trianonské dohody vzdát dvou třetin svého území. Mnoho lidí z těchto území, kteří nechtěli žít pod cizí vládou, přesídlilo právě do Budapešti. Hlavnímu městu se v období mezi dvěma světovými válkami dařilo hospodářsky podstatně lépe než zbytku země.

Ale když v roce 1945 Rudá armáda osvobodila Budapešť, zůstala z Královského paláce na hradním návrší jen hromada trosek. Po téměř deseti letech diktatury proletariátu vypuklo 6. Října 1956 v hlavním městě lidové povstání, které sovětské tanky během jednoho měsíce brutálně potlačily.

Ve dvou následujících letech prožívala celá země vlnu násilí a zatýkání. Mnoho lidí bylo uvězněno a kolem 2000 lidí bylo popraveno. V dalších letech však socialismus ochromoval život v maďarském hlavním městě podstatně méně než v ostatních východoevropských metropolích.

Experiment, zvaný ,,gulášový komunismus“, dovoloval drobným živnostníkům a obchodníkům dále podnikat. Budapešť byla považována za nejuvolněnější místo východního komunistického bloku. Její obyvatelé patřili v roce 1989 opět k prvním, kteří se vehementně rozloučili se socialismem. Obytná i průmyslová předměstí obklopují především levobřežní Pešť. Průmyslu dominuje strojírenství, elektrotechnika, potravinářství a petrochemie. Naproti tomu na okraji Budína najdeme spíše vily, letní byty a místa k rekreaci. Kuriozitou jsou jeskyně přímo v centru Budapešti a nádhernou výzdobou.

Zajímavosti Budapešti

1. Proslulé Západní nádraží v Budapešti postavil v letech 1874 až 1877 Gustave Eiffel, konstruktér pařížské Eiffelovy věže.

2. Budapešťský bleší trh je největším svého druhu v celé východní Evropě.

3. Ferenc Liszt a Béla Bartók, jedni z nejvýznamnějších evropských hudebních skladatelů, pocházeli z Budapešti.

4. Podle legendy sídlil v 5. Století našeho letopočtu hunský král Attila v opuštěném amfiteátru na místě zvaném Aquincum, jak se dnešní Budapešti říkalo v římských dobách.



Zvětšit mapu