madarsko vlajka

Békescsába

Békéscsaba znak
mapa Békéscsaba

Békéscsaba

Střediskem župy je BÉKÉSCSABA (dříve též česky BÉKEŠSKÁ ČABA, 70200 obyv.), ležící v téměř bezlesé úrodné krajině, 207 km jv. od Budapešti, resp. 130 km od Debrecína. Je známá výrobou čabajských klobás (v Maďarsku nazývaných gyulai kolbám, tj. ďulské klobásy - viz dále Gyula).

Békéscsaba letecký snímek Ve 14. stol. se připomíná Csaba jako vesnice s tvrzí (po turecké okupaci nově osídlená). Ve druhé polovině 19. stol. nabyla Békéscsaba městského rázu a stala se hospodářským centrem zemědělského okolí (s mlýny a jinými menšími závody). Dnes má vedle potravinářské výroby (konzervárny, masný průmysl) i závody textilní (konfekce, pletené zboží) a strojírenské.

K významnějším stavbám patří barokní Malý kostel na nám. Rózsa Ferenc tér (Kistemplom, 1745, v 19. stol. romanticky přestavěn), klasicistický třílodní Velký kostel na nám. Kossuth tér (Nagytempl, pozdně klasicistická tzv. Pivnice v úl. Kórház utca č. 4 (Sorház, 1840) a romantická radnice na nám. Szabadság tér (tanácsház, 1871), u Velkého kostela stojí Kossuthův pomník. V klasicistické budově v ul. Széchenyi út č. 9 je umístěno Munkácsyho muzeum (Munkácsy Mihály Muzeum), kromě maďarské i slovenské národopisné sbírky, a nálezů z doby bronzové má kolekci obrazů významného realistického malíře M. Munkácsyho (1844-1900), který v Békéscsabě pracoval jako truhlářský učeň.

V městě se také zachovalo několik slovenských rolnických usedlostí, patří k nim zejména dům č. 20 v ul. Kinizsi utca, č. 41 a 43 v úl. Szigetvári utca a č. 21 v úl. Garai utca, který je přístupný jako památka lidového umění.



Zvětšit mapu