madarsko vlajka

Sopron

sopron znak
mapa Sopron

Sopron

Střediskem záp. části rábsko-šoproňské župy je památkově významné město SOPRON (ŠOPROŇ, 56400 obyv.) leží v kotlině mezi zalesněnými svahy Soproňských vrchů, 87 km záp. od Rábu, resp. 26 km zsz. od Fertódu.
Sopron věž
Již v 1. století naší éry tu ze staršího keltského sídla vyrostlo římské opevněné město Scarbantia, procházela jím tzv. Jantarová cesta z Itálie k Baltu. Krátce po příchodu maďarských kmenů byl postaven župní hrad, jehož podhradí získalo r. 1277 městská práva. Během 14. stol. bylo opevněno mohutnými hradbami s řadou věží a bašt (s použitím části hradeb římských). Město bylo ušetřeno mongolského i tureckého vpádu, r. 1676 je poškodil požár, r. 1557 tu bylo založeno protestantské lyceum, r. 1769 divadlo. Po první světové válce měla Šoproň jako součást Burgenlandska připadnout Rakousku, většina obyvatel se však v plebiscitu r. 1921 vyslovila pro setrvání v Maďarsku. Poslední rakouský císař Karel, ve snaze získat maďarský trůn, přiletěl 20. Října 1921 ze Švýcarska do Šoproně a v čele vojenského oddílu vytáhl na Budapešť (24. října byl zajat, viz též Tihany). Tradiční město škol má dnes Vysokou školu lesnickou a dřevařskou, průmysl je zastoupen zejména textilní výrobou (konfekce, koberce, aj.). Na okolních vinicích se rodí známé červené víno Soproňská modrá frankovka (Soproni kékfrankos). V letních měsících se zde koná Šoproňský festival (Soproni fesztivál) s divadelními představeními a koncerty. Hraniční přechod do Rakouska Sopron/Klingenbach je vzdálen 6,5 km ssz. od středu města.

Soproň je jediným městem v MLR s téměř zcela zachovaným středověkým jádrem. Většina stavebních památek byla v 1. 1950-1980 restaurována.

Vnitřní město (Belváros) má oválný půdorys, na vých. a sev. straně je ohraničuje třída Lenin kórút, domy č. 7-25 na ní tvoří frontu barokních a rokokových staveb ze 17. a 18. stol. Při Leninové třídě je odkryta největší část středověké vnitřní hradby (belsó várfal) s velkým rondelem (14. a 16. stol.) a mohutnými kvádry původního římského opevnění. V sev. části třídy stojí také barokní mariánský sloup (Mária-oszlop) a památník Sovětských hrdinů (Szovjet hoši emlékmú).

Do hrazeného města se vstupovalo dvojitými branami. Na hranolové spodní části jedné z vnitřních bran se tyčí dnešní symbol Šoproně, 61 m vysoká městská či požární věž (várostorony, fúztorony), její válcová část je renesanční (16. stol.), horní část barokní (1680-1682).

Věží se vchází na Hlavní náměstí (Fó tér), jehož domy pocházejí převážně z 15. stol, mnohé mají i románské či římské základy. Uprostřed stojí barokní sloup Nejsv. Trojice (Szentháromság-oszlop, 1701). Dům č. 8 (Stornó-ház, počátek 15. stol.) je památný tím, že v něm r. 1484 pobýval král Matyáš Korvín, v 19. stol. také politik István Széchenyi a skladatel Ferenc Liszt, je v něm přístupná umělecká sbírka rodiny Storno (Stornó-magánmúzeum). V barokním domě č. 6 (gotický sklep s románskými prvky) je archeologická expozice a lapidá zeum). Klasicistická budova č. 5 byla postavena v 1. 1823-1834 pro úřady někdejší šoproňské župy.

Sopron Významnou stavbou v ulici Templom utca je raně gotický trojlodní. tzv. Kozí kostel (Kecske-templom, 1280-1300) věž pochází z první čtvrtiny 14. stol., zatížení je gotické a barokní. V1. 1634-1645 zasedal v kostele zemský sněm. Přilehlý františkánský klášter č. l (ferences kolostr, barokně přestavěný 1628-1638) slouží školním účelům, přístupný však je jeho gotický kapitulní sál (káptalanterem, 14. a 15. stol.). V barokním Eszterházyovském paláci č. 2-4 pobývala r. 1772 Marie Terezie, sídlí v něm Hornické muzeum (Bányászati Muzeum). Na barokním průčelí domu č. 9 jsou odkryty gotické fragmenty ze 14.-15. stol.

Uprostřed Nové ulice (Új utca), která tvoří osu městského jádra, byly do původního stavu upraveny dvě synagogy z konce 13. stol., ve dvoře domu č. 11 Stará synagóga (ó zsinagóga, historická sbírka, ve dvoře protějšího domu č. 22 Atová synagóga (új zsinagóga, kultovní expozice). Zadním traktem zasahuje do Nové ulice barokní Zichyovskýpalác (Zichy-palota, první polovina 18. stol.), jeho hlavní průčelí je v úl. Kolostor utca č. 11. Nová ulice ústí na Voršilské náměstí (Orsolya tér) se stejnojmenným kostelem (Orsolya-templom), barokní kašnou (1780) a Muzeem cechů (Céhmúzeum, č. 5) v barokním domě ze začátku 18. stol.

Gotický kostel sv. Jiří (Szent Gyórgy-templom, 14. stol.) ve stejnojmenné ulici (Szent Gyórgy utca) byl v 17. stol. barokně upraven, má bohaté vybavení, věž pochází z r. 1882. Z budov v téže ulici vyniká barokní dům č. 12 (17. stol., s lodžií ve dvoře) a palác č. 16 (první polovina 18. stol.), považovaný za nejhodnotnější rokokovou architekturu Šoproni. V uličce Hátsó kapu č. 3 je expozice obrazů zdejšího rodáka J. Horvátha (Horváth József képgyújtemény, žil 1891 až 1961).

Parkově upravené náměstí Széchenyi tér vzniklo po stržení hradeb v polovině 19. stol. Stojí na něm pomník Istvána Széchenyiho (významný politik, žil 1791-1860) a barokní dominikánský kostel (domonkos-templom, 18. stol.), domy č. 19 a 23 jsou romantické. Asi 500 m již. od městského jádra leží protáhlé náměstí l. máje (Május 1. Tér) s parkovou úpravou a památníkem Osvobození (felszabadulási emlékmú); v eklektistické budově č. l (kolem 1890) sídlí Lisztovo muzeum (Liszt Ferenc Muzeum) s archeologickými, historickými, národopisnými a uměleckými sbírkami).

Kolekce obrazů, keramiky a zbraní obsahuje soukromá Zettl-Lanpeřová sbírka (Zettl-Langer magángyújtemény) v úl. Balfi utca č. 11 (při sv. okraji vnitřního města). Barokně přestavěný svatodušní kostel (Szentlélek-templom, 18. stol.), v blízké úl. Szentlélek utca, má gotickou věž z počátku 15. stol. Typickou ukázkou selského baroku ze začátku 18. stol. je dům U dvou mouřenínů (Két mór ház, č. 9) v Bratislavské třídě (Pozsonyi út, sv. od svatodušního kostela). Při této třídě stojí také gotický Michalský kostel (Szent Míhaly-templom, 13.-16. stol.), na hřbitově za kostelem je kaple sv. (Szent Jakab-kápolna, 13. stol.) v přechodném románsko-gotickém slohu. Stará pekárna v barokním domě č. 5 na Vídeňské třídě Bécsi út, sz. od svatodušního kostela) je upravena na pekařské muzeum (Pékmúzeum). Sousední gotický kostel sv. Jana (Szent János-templom, 13. stol.) byl nově sklenut počátkem 16. stol.

Na Vídeňském pahorku (Bécsi-domb, sev. okraj města) se dochovaly zbytky římského amfiteátru (római amfiteátrům), na Kurucém pahorku (Kuruc-domb, jv. od středu města) stojí dva větrné mlýny (szélmalom; 23 a 24), jeden z nich je součástí meteorologického ústavu. Na Karlově výšině (Károly-magaslat, již. okraj města) se tyčí stejnojmenná rozhledna (Károly-kilátó) a televizní věž (televíziós torony).

Malý kostel sv. Maří Magdalény (Maria Magdolna-templom) v předměstí Kertváros (zahradní město, dříve Sopronbánfalva, 6 km záp. od centra) je ukázkou vesnické sakrální architektury, jeho loď je románská (12. stol.), věž a chór gotické (14. a 15. stol.).


Zvětšit mapu